Pico de la Zarza, nejvyšší vrchol ostrova.

Tak jsme si "ťukli" další vrchol. Tentokrát ten nejvyšší. A opět s krásnými výhledy. Tentokrát na pláž Cofete, jednu z nejúchvatnějších pláží Evropy. Ale nepředbíhejme.

Zdá se, že je těžké se shodnout na přesné nadmořské výšce vrcholku, některé zdroje uvádějí 807 m.n.m, jiné 813 m.n.m, jiné zase 820 m.n.m.. Řekněme tedy něco přes 800 m.n.m. Stejně tak najdeme různé názvy, Pico de la Zazra, Pico la Zarza, Pico de Jandia. V překladu něco jako Vrchol trnitého křoví. Toho tady kvůli všudypřítomným kozám moc nezbylo, ale přeci jen se hlavně ve vrcholových partích najde pěkná květena. Máme se na co těšit.

 

Zpočátku se stezka poklidně vine, jen silně fouká.

Už se blížíme k rozeklanému hřebeni.

Jen ještě musíme projít brankou do ohrady chránící vzácné rostliny ... a hlavně za sebou zavřít, tak jak nás prosí cedule. Počkat, kde jsou ty dveře?...

 

 

 

 

 

 

 

Vrchol hory je nejvlhčí místo ostrova, přeci jen zachytí nějakou tu vláhu. Díky tomu to tu kvete a žije. Čím výš, tím vlhčeji a živěji a slabší vítr. Přesně naopak, než jsme zvyklí.

První pohled na druhou, západní, stranu je dechberoucí. 800 metrů sešup dolů a tam písek a vlny pláže Cofete.

Zasloužená kochačka.

Někdo se tu pořád chtěl fotit ... a zblajznout nám svačinu.

Legendami opředená Vila Winter nad vesničkou Cofete. Mohl by to být konec světa.

Kopec vytěžíme na stavby, díru zasypeme odpadem, vodu odsolíme...

Zelená tráva! - Jedině na golf.

Parádní výšlap! Kde se vám podaří vidět z vrcholu oceán na východní i západní stranu, na sever vlnící se kopce a písečné přesypy a nejjižnější výběžek ostrova s útesy a majákem...